Energetická bilance

Energetická bilance je rozdíl příjmu a výdeje energie organismu. Jelikož si každý organismu chce udržet stálost vnitřního prostředí (homeostázu) její hodnota, kterou obvykle uvádíme v kJ nebo kCal, rozhoduje o tom, jestli budou v organismu převládat děje stavební (anabolické) nebo rozkladové (katabolické).

Anabolické děje

Anabolické děje umožňují opravu poškozených nebo výstavbu nových tkání. Může se jednat například o opravu DNA, produkci buněk imunitního systému, stavbu svalové hmoty nebo ukládání zásob energie do tkáně tukové. Anabolismus probíhá výhradně za podmínek pozitivní kalorické bilance, tedy když tělo přijímá více energie, než vydává.

Katabolické děje

Oproti tomu děje katabolické umožňují uvolnění energie do organismu k okamžité spotřebě. Z toho vyplývá, že ke katabolismu dochází při záporné kalorické bilanci, tedy když tělo vydává více energie, než přijímá. Energie nemůže vzniknout ani zaniknout, a proto je tato regulace nutnou adaptací vyšších organismů na nevyhnutelné změny v příjmu a výdeji energie.

Příjem a výdej energie

Zatímco příjem energie tvoří výhradně strava (jídlo a pití), výdej energie má několik složek. Energii vydanou na udržení základních životních funkcí nazýváme bazální metabolismus. Tato složka tvoří většinu denního energetického výdeje. Další významné složky jsou účelná a neúčelná pohybová aktivita.

Účelná pohybová aktivita

Účelná znamená, že je vykonávána vědomě s cílem pohybu, tréninku nebo zvýšení spotřeby energie.

Neúčelná pohybová aktivita

Neúčelná pohybová aktivita je ta, kterou vykonáváme bez vědomého rozhodnutí se hýbat nebo ne primárně za tímto účelem. Patří sem pohyb při běžných denních činnostech jako hygiena, úklid, pohyb v práci, ale i drobnosti jako poškrábání se, mluvení nebo poklepávání nohou.

Energie z trávení potravin

Poslední složkou výdeje energie je trávení potravin, které tvoří okolo 10% celkového výdeje a jeho celková hodnota se odvíjí od celkového objemu potravy a jejího složení. Z hlediska energetické náročnosti je nejtěžší zpracovat bílkoviny a vlákninu. Nejméně energie potřebujeme na strávení jednoduchých cukrů a tuků. I to je jeden z důvodů proč proč se pro indukci negativní kalorické bilance používá strava bohatá na bílkoviny a vlákninu a naopak konzumace ultra-zpracovaných potravin s vysokým obsahem cukru a tuku vede snadno k přibírání na váze.

Kalorická bilance

Pro zdraví je důležité používat kalorickou bilanci tak, aby bylo její pomocí dosaženo ideální tělesné kompozice. Ta může být ovlivněna pouze nároky kladenými na svalovou hmotu a energetickou bilancí. Cokoliv co vede k přibírání nebo hubnutí ji nějakým způsobem ovlivňuje, protože jinak by ke změnám nemohlo dojít.

Rovnováha v energetické bilanci

Zdravé lidské tělo vždy svévolně směřuje k rovnováze jak v tělesné kompozici, tak v energetické bilanci. Některé jevy však mohou ovlivnit mozek a chování ve vztahu k jídlu tak, že směřování k rovnováze nefunguje. Nadměrný psychický stres může vést k poruchám příjmu potravy a moc vysokému, ale i nízkému příjmu energie. Konzumace ultra-zpracovaných potravin je spojena s nadměrným příjmem energie a časem může vést k obezitě. Alkoholismus vede často k nadměrnému příjmu energie, ale nízkému příjmu mikroživin a následné podvýživě. Užívání některých drog je spojeno s celkově nedostatečným příjmem potravy, a vede k podvýživě v rámci energie i mikroživin.

Problém ultra-zpracovaných potravin

Problém v podobě ultra-zpracovaných potravin, který přinesl potravinářský průmysl následovalo mnoho dalších pokroků, jenž měly za následek pokles pohybové aktivity. Od nárůstu prodeje automobilů přes rozvážku jídla až po home office jsou tyto výdobytky moderní civilizace spojeny s náklonem energetické bilance do pozitivních čísel.