Úrazy hlavy jsou bohužel běžnou součástí sportu i každodenního života. Od drobné boule až po vážnější následky, které mohou dočasně ovlivnit mozkové funkce nebo vědomí. Zatímco ve sportu jsou úrazy často méně závažné než například při autonehodách, jejich opakování může mít dalekosáhlé důsledky.
Při zmínce otřesů mozku si většina lidí vybaví kontaktní sporty jako box, MMA nebo americký fotbal. Rizikových disciplín je ale mnohem víc: fotbalové hlavičky, srážky v hokeji, pády na kole, motorce, koni nebo lyžích. Bez ohledu na to, zda jde o opakovaná mikro-traumata, nebo jednorázové, závažnější události, dopady na funkci mozku mohou být děsivé.
Donedávna se po úrazech hlavy doporučoval absolutní klid, dokonce i vyhýbání se aktivitám, které by mohly vyvolat nepříjemné pocity. To často vedlo k izolaci, ztrátě motivace, a dokonce i změnám osobnosti. Aktivní a společenští lidé se mohli stát lhostejnými a vyhýbat se sociálnímu kontaktu. Návrat do běžného života pak byl extrémně obtížný.
Naštěstí věda v posledních letech udělala v prevenci a rehabilitaci otřesu mozku obrovský pokrok. Dnes se ví, že mozek po úrazu ztrácí část své výkonnosti, kterou je nutné cíleně trénovat. Ihned po odeznění akutních příznaků jsou pacienti vystavováni kontrolované zátěži, která mozku pomáhá znovu zvládat běžné aktivity. K tomu slouží speciální cvičení, včetně těch, která dříve byla považována za nemyslitelná – pohyb.
Studie prokazují, že cvičení, a to i v intenzivní formě, je při léčbě traumatu hlavy velmi prospěšné. Další výzkumy poukazují na potenciál přirozených živin v prevenci i léčbě. Bylo by nezodpovědné tento vědecký pokrok ignorovat, zvláště pokud nám může pomoci snížit míru poškození mozku u sportovců i v běžném životě.
Co se děje v mozku při otřesu? Mechanismus TBI (Traumatic Brain Injury)
Při nárazu dojde k pohybu mozku uvnitř lebky. Mozek narazí na její stěnu, často v jiném místě, než kam dopadla rána. Dochází k poškození mozkových buněk na místě nárazu a také uvnitř mozku vlivem střihových sil. Nervové buňky jsou propojeny dlouhými vláknitými výběžky zvanými axony. Při prudké rotaci nebo zpomalení se jedna část mozku může pohnout jinak nebo rychleji než sousední, což vede k natažení a často i přetržení axonů. Od nervových buněk se tak mohou odtrhnout i buňky, které je vyživují, což vyústí v energetickou krizi.
Často je poškozena i tzv. hematoencefalická bariéra, která chemicky chrání citlivé prostředí mozku. Molekuly, jimž je normálně vstup do mozku zapovězen, se tam pak snadněji dostanou a mohou způsobovat další problémy, například zánět. Ten je sice spuštěn jako léčebný proces, ale v křehkém mozkovém prostředí může kromě nutných oprav nadělat i značné škody. Už jen otok, který zánět často provází, tlačí na další buňky a poškozuje je.
Dlouhodobé následky otřesů mozku
Poranění mozku mohou zanechat dlouhodobé následky, zvláště pokud se opakují. Zajímavé je, že k poškození může dojít i bez přítomnosti typických příznaků (bolesti hlavy, dezorientace, únava, poruchy paměti, nespavost).
Při kumulaci většího počtu menších, zdánlivě neškodných nárazů, dochází k drobným poškozením (mikro-traumatům)a následně k patologickému hromadění proteinu tau, které je charakteristické i pro Alzheimerovu chorobu. U některých sportovců byla větší kumulace těchto proteinů objevena již po jediné herní sezóně. Funkce mozku jsou jimi ovlivněny u někoho méně, u jiných více, a ve výjimečných případech je poškození naprosto devastující.
Soubor symptomů, ke kterým kumulace nárazů do hlavy časem vede, se nazývá Chronická Traumatická Encefalopatie (CTE). K příznakům patří poruchy paměti a pozornosti, dezorientace, agresivita, deprese a zhoršená koordinace. Mnoho sportovců se kvůli nim rozhodlo ukončit kariéru a někteří bohužel i život.
Efektivní prevence otřesu mozku
První klíčovou metodou prevence je identifikace rizikových situací, kdy k poranění hlavy dochází. Každý sport nebo práce má svá specifika. Důležité je znát tyto situace a buď se jim takticky vyhnout (což není vždy možné/vhodné), nebo k nim přistupovat jako k rizikovým a zesílit všechny ochranné mechanismy. Nejde jen o vyhýbání se těm nejnebezpečnějším situacím, ale o snížení celkového počtu nárazů do hlavy, včetně těch zdánlivě neškodných.
- Trénink očí: Trénované oči jsou hlavním nástrojem prevence nárazu do hlavy. Dokáží vnímat detaily (např. polohu míče) a zároveň periferně sledovat pohybující se hráče v okolí. Vizuální trénink se hojně využívá pro zlepšení sportovní výkonnosti a prevenci kontaktních zranění.
- Kondice: Dobrá aerobní kondice zajišťuje, že i při vysoké zátěži mají oči a mozek dostatek energie na sledování a vyhodnocování situace. V únavě se zhoršuje vnímání okolí, zorné pole se zužuje a schopnost kriticky myslet je omezená – v takovém stavu jste zranitelnější.
- Spánek: Dostatek odpočinku, regeneračních a očistných procesů během spánku udržuje mozek svěží. Spánková deprivace vede k poklesu pozornosti a zpomaleným reakcím. Stejně jako za volantem, tak i ve sportu je spánková hygiena základem prevence nehod.
- Robustní tělesný rám: Asi není třeba dlouze vysvětlovat, proč je při srážce dvou lidí lepší být ten silnější. Silový trénink zvyšuje množství svalové hmoty, celkovou tělesnou hmotnost a udržuje pevné kosti. Jistá vrstva podkožního tuku se také může hodit, avšak ne taková, která by omezovala kondici a pohyblivost.
Role výživy v prevenci otřesu mozku
Vyvážená strava s přiměřeným množstvím vitamínů, minerálů a zdravých tuků (hlavně omega-3) je absolutním základem. Strava by měla být i energeticky přiměřená, aby byl mozek občas vystaven menšímu množství energie a naučil se ji efektivně využívat.
Hořčík je obzvláště důležitý, protože působí protizánětlivě a napomáhá tvorbě energie v buňkách. Díky vyšší dostupnosti energie je snazší zabránit energetické krizi, která má na svědomí mnoho nepříjemných příznaků TBI.
V prevenci nedostatku energie se jeví jako velmi slibný kreatin monohydrát, který v posledních letech potvrzuje zlepšení mnoha funkcí mozku v jedné studii za druhou. Je oblíbený u sportovců pro své výkonnostní benefity, ale postupně se uplatňuje i v péči o zdraví a wellbeing. Pozor! Dávka pro mozek je přibližně pětkrát větší než ta, kterou užíváme pro podporu síly svalů a kostí.
Pro oddálení únavy při delším výkonu je také vhodné podávat jednodušší cukry a u dospělých i kofein.
Léčba otřesu mozku: Doporučení a první pomoc
Upozornění: Jedná se o doporučení, která mohou doplnit postup stanovený lékařem.
Nejdříve je nutné vyloučit krvácení do mozku. V ideálním případě by to měl udělat lékař. Pokud lékař není k dispozici, je vhodné zavolat na linku 112 a poradit se s odborníky, kteří mohou situaci zhodnotit na dálku a případně poslat sanitku. Není-li ani to možné, je důležité dotyčnou osobu sledovat.
Mezi příznaky vyžadující okamžitou lékařskou pomoc patří:
- Náhlá, velmi silná bolest hlavy („nejhorší v životě“)
- Ztráta vědomí nebo opakované „blackouty“
- Nevolnost a zvracení (bez jiné zjevné příčiny)
- Poruchy řeči (nesrozumitelnost, neschopnost najít slova)
- Slabost nebo necitlivost v končetinách (často jednostranně)
- Poruchy zraku, dvojité vidění
- Závratě, ztráta rovnováhy, nekoordinované pohyby
- Křeče
- Poruchy paměti, zmatenost
- Anizokorie (nápadně nestejné zorničky)
- Rychle se zhoršující stav po úrazu hlavy
I pokud po úrazu hlavy pacient vypadá „v pořádku“, krvácení může být zpočátku bez příznaků (např. subdurální hematom) a projevit se až po hodinách nebo dokonce dnech!
Návrat k pohybu po otřesu mozku
S několika málo výjimkami platí, že vše, co je dobré v prevenci, má své uplatnění i v léčbě. Moderní medicína se na problém dívá tak, že chce systému navrátit robustnost, která byla zraněním ztracena. Cílem je vytrénovat mozek, aby zase toleroval to, co pro něj bylo běžné, a dostat ho z energetické krize.
Obecně platí, že pokud po 48 hodinách klidového režimu nepřetrvávají žádné příznaky, je možné s pohybem pomalu začít. Mělo by se jednat o beznárazové aktivity, jako je rotoped, chůze do kopce na páse, případně veslovací trenažér. Pokud pohyb nevyvolává příznaky, je to znamení, že můžete pokračovat a v dalších dnech pomalu stupňovat intenzitu.
Laktát, který se výrazněji vyplavuje, když se zadýcháme, je pro mozek jako ozdravný elixír. Mozkové buňky ho milují jako zdroj energie a zároveň díky němu zvyšují svou schopnost produkovat energii (odvrácení energetické krize). Je-li trénink dobře tolerován, je dobré se zaměřit na postupně vyšší produkci laktátu. To poznáte, protože čím více laktátu vyplavujete, tím je trénink nepříjemnější a tělo vás přemlouvá, abyste přestali. Pro konkrétní doporučení je dobré využít odbornou pomoc. Tak jako tak byste u prvních tréninků neměli být sami.
Trénink očí a kognitivních schopností po úrazu
Konkrétní metody těchto tréninků přesahují rámec tohoto článku, ale je třeba zmínit, že trénink okohybných svalů, zaostřování či periferního vidění může být v léčbě nápomocný. Stejně tak je dobré mozek namáhat cvičeními na paměť, zpracování informací, pozornost atd. Pokud ale rádi luštíte sudoku a jde vám to i po úrazu hlavy, může být vhodnější vybrat něco jiného. Nejlépe to, co vás aspoň trochu baví a nejde vám to, protože tam pravděpodobně cílíte na funkci, která byla při úrazu snížena.
Výživa a suplementace při léčbě otřesu mozku
Pro mozek se zdá být optimální strava s vysokým obsahem tuků a velmi nízkým obsahem sacharidů, kdy dochází k produkci ketonových látek, známá jako keto-dieta. Tu je ovšem poměrně těžké dodržovat a tak nemusí být pro každého. Intenzivní trénink je pak při nedostatku sacharidů obzvlášť nepříjemný.
Univerzálně důležité je, aby byla strava velmi bohatá na živiny a energii. Měla by obsahovat zeleninu všech barev, bobulovité ovoce, ořechy, semínka, maso, ryby. Kaloricky je ideální přijmout o cca 10 % více energie, než za den vydáte.
Z doplňků stravy je vhodné zařadit kreatin a sulforafan, a to co nejdříve. Lepší by samozřejmě bylo je v sobě mít už v době úrazu, ale čím dříve jsou nasazeny, tím lépe. Sulforafan pomáhá mozek detoxikovat a kreatin mu dodává energii navíc. Dalšími důležitými živinami jsou omega-3 mastné kyseliny, hořčík, zinek a selen. Působí antioxidačně a protizánětlivě, což je bezprostředně po otřesu mozku velmi důležité.
Kvalitní odpočinek po otřesu mozku
V tomto kontextu odpočinek neznamená nic nedělat. Naopak, je dobré se vystavovat přiměřené zátěži jak fyzické, tak psychické. Musíme ale nechat odpočinout hlavu především od dalších, jakkoliv drobných nárazů a od alkoholu či jiných drog. V týdnech a někdy i měsících po úrazu je totiž extrémně zranitelná.
Meditace a dechová cvičení
Zařazení nějaké formy meditace, ať už se jedná o jednoduchá dechová cvičení, autogenní trénink či opravdovou meditaci, je pro mozek velmi prospěšné za všech podmínek. Pokud zatím nebyl důvod něco takového zkoušet, úraz hlavy nebo prevence CTE ve sportu může být ten správný impuls.
Nárazy do hlavy jsou reálně nebezpečná věc. To neznamená, že musíme přestat dělat, co nás baví, nebo nosit všude helmu. Ale když už máme účinné tréninkové metody, nutriční doplňky a moderní léčebné postupy, nemusíme dělat, že neexistují. Můžeme se jim postavit čelem a zapracovat na tom, abychom jejich rizika minimalizovali. Je opravdu smutné vidět, jak sport ničí člověka, který mu zasvětil život. Nenechte nic náhodě a zaměřte se na prevenci, tak jako to děláte v jiných oblastech života.